Tento rok jsme jeli na naší tradiční podzimní rekondici, která se konala od od 1.10. do 8.10.2023 v Hejnickém klášteře.
Na rekondici máme už naučený režim 🙂 : začínáme v 7 hod. rozcvičkou, následuje vydatná snídaně, zdravotní rehabilitační cvičení, relaxace. Na rekondici si poslechneme odbornou přednášku na zajímavá témata, která trápí lidi s Rs nebo máme tvořivé dopoledne. Ve 12 hod. si dáme výborný obědem, po obědě je osobní volno, odpoledne bylo zdravotní cvičení. Večery většinou probíhají různé hry, zpívání.
Napsala Irena Kozáková
Jak se vám líbí?
Jak se vám líbí? Toť otázka. Líbí se mi pobyt. Líbí se mi program. Líbí se mi lidi. Co se se mi nelíbí? Diagnóza RS. Nelíbí, nevadí. Už jsem ji přijala. Nemůžu bez ní být. Nedá se nic dělat, a tak spolu válčíme. Někdy potřebuje pomoc ona – tedy RS, někdy já. Teď je na řadě ona, tak pomáhám. Jak? Jak to jde – třeba rekondičním pobytem v Hejnicích. Přijeli jsme tam jako domů. Klášter v Hejnicích je náš, již mnohaletý azyl na dobu jednoho týdne, kdy se pokoušíme všichni společně, zvládnout nebo i vylepšit náš zdravotní stav, postupně, někdy pomalu někdy rychleji, likvidovaný naší nemocí. Ale nebojte se, my se nedáme. Ráno rozcvička, potom snídaně, něco málo vědění, získané z přednášek na různá témata, poté znovu cvičení a dobrý oběd. Následuje siesta. Každý dle svých potřeb, někdo zalehne někdo vykročí na procházku. Nezapomeňme na potřeby ducha. Návštěva kostela to jistí. Práce našich předků vždy udiví a ohromí. Jestlipak i po nás zbude taková nádhera. Když připočítáme okolní lesy, nádherné jizerskohorské bučiny, je to dokonalost sama. Takže duše je uspokojena. A co tělo? Každodenní 3hodinové cvičení – ráno 1,5 hodiny, odpoledne 1,5 hodiny. Naše cvičitelky vědí, co na nás platí – nejdříve zklidnit tělo, dech a soustředit se sám na sebe. Nemyslet a vnímat sám sebe. Někdy je to fuška, ale stojí to za to. Co ještě potřebujeme kromě cvičení? Rozhýbat prstíčky, svalíčky, vše to drobné v těle. K tomu slouží ergoterapie. Droboučké korálky, navlékané na nit, na provázek, na drátek. Když jsme skončili, pěkně všechno bolelo, ale aspoň jsme věděli, z čeho.
Co nás ještě čeká? Úřad. Vyplnit všechny dotazníky, všechny formuláře, vše, co je potřeba k tomu, abychom mohli jet na rekondiční pobyt i příští rok a zbylo nám ještě pár korunek na živobytí.
Večery jsou naplněné společenskými hrami, povídáním a vzpomínkami. Jezdíme na rekondice delší dobu v podobné sestavě, takže společné vzpomínky často vyvolávají úsměv někdy i spontánní smích. Jsme spolu rádi. Naši noví členové jsou přínosem naší společnosti. Mají zase jiné zkušenosti a zážitky, které rádi předávají i nám.
Zapsala Irena Kozáková
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Celkově jsme si to moc užili a byli jsme rádi, že jsme se zase po tak dlouhé době viděli.